Ach, já jsem tě tak miloval,
tak horoucně jsem miloval,
že posud onu lásku ctím,
kterou jsem tobě v oběť dal
a nyní – srdce zůstaň stát,
tvá víra s láskou šly už spat.
A naděje a tužby mé –
já neměl nikdy naděje,
a slze moje poslední
tvá radost z očí zavěje,
nuž tedy, srdce, zůstaň stát,
co tvého bylo, šlo už spat.
Básně 2, 1865
Myslím, velmi dobé. S citem, prožitkem, romantikou i realitou.